Od 1. ledna platí nový Občanský zákoník. A kromě mnoha jiných změn znamená i několik novinek týkajících se bydlení.
Nejzásadnější změnou oproti minulé právní úpravě je svázanost stavby s pozemkem. Stavba trvale zřízená na pozemku je (včetně jiných zařízení) jeho součástí, proto již nebude možné, aby pozemek patřil jednomu majiteli a dům dalšímu. Součást pozemku představuje prostor nad povrchem i pod povrchem. Výjimku tvoří samozřejmě dočasné stavby (stan, stavební buňka). Naopak se za součást nebudou považovat inženýrské sítě a související technická zařízení nebo stavby.

Nová definice nemovitosti

Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, stejně tak i věcná práva k nim, případně práva, která za nemovité věci prohlásí zákon, tj. např. právo stavby.

Občanský zákoník samozřejmě pamatuje i na úpravu vlastnických vztahů pocházejících z minula. Jestliže pozemek a stavba na něm patří stejnému majiteli, přestává být stavba samostatnou věcí a stává se součástí pozemku. Pokud jsou majitelé různí, stavba se stává samostatnou nemovitou věcí. Navíc mají vlastníci stavby i pozemku vzájemné předkupní právo. Prakticky to znamená, že máte-li například rodinný dům na pozemku rodičů, nemůžou jej prodat, aniž by ho jako prvním nabídli vám.

Spolupodílnictví

Nový zákon pamatuje také na nemovitosti s více majiteli. Pro nejrůznější úkony týkající se údržby a péče o nemovitost bylo dříve třeba zmocnění všech majitelů. Nyní je zaveden pojem „správce“, což je zvolená osoba, která má pověření jednat jménem všech vlastníků i na úřadech.
Zdá se, že nový občanská zákoník věci kolem nemovitostí, stavby domu a vlastnických vztahů zjednodušuje. V druhém díle se ale podíváme na situace, které naopak může komplikovat.